Průběh letošního léta vyvrátil moji čtyřicetiletou zkušenost, že na zalévání zahrádky stačí chytat dešťovou vodu. Dvě staré vany (pod každým okapem jedna) a několik sudů dají dohromady něco přes tisíc litrů vody. S tím se ve většině případů dá vydržet do dalšího deště. Nejsme žádní velkopěstitelé, denně záléváme jen rajčata a okurky. Když se zásoba vody přeci jen ztenčí, stačí naložit soudek na dvoukolák a dojít k rybníku. Ale za minulých pět let tato potřeba nastala jen jednou. Navíc dovezená voda zapůsobila zákonem schválnosti – než jsem ji stačil nabrat do konve, tak začalo pršet.
Letos v létě, ale bylo všechno jinak. Když jsem se začátkem srpna smiřoval s tím, že pro vodu budu jezdit aspoň každý druhý den, tak přišel zákaz odebírání vody na zalévání z povrchových zdrojů. Při pohledu na koryto řeky s ubohou stružkou vody na dně jsme museli uznat, že zákaz má své oprávnění. Našich pár kropic se jistě nedá srovnat se spotřebou pravidelně kropených trávníků, ale problém se asi nedal řešit jinak než úplným zákazem. Po dalším hlášení místního rozhlasu jsme mohli zapomenout i na případné zalévání drahou vodou z vodovodu.
Několik dní jsme důsledně zachytávali veškerou vodu z mytí, aby bylo možné zalít aspoň trochu. Vzpomněl jsem si, že babička před lety vylévala mezi řádky brambor i vodu použitou k mytí nádobí. K této praxi jsme se zatím nevrátili. Vydatný déšť ve druhé srpnové dekádě naplnil všechny nádoby a travnaté plochy se rychle zazelenaly. Rostliny rajčat sucho přečkaly, dokonce se jim daří lépe než obvykle, protože letošní počasí nepřeje plísním. Největší dopad bude mít sucho na úrodu ovoce – broskve dozrály ve velikosti meruněk, nadprůměrné množství jablek spadlo ještě před sklizní.
Přestože větší sucho osobně nepamatuju, počítal bych pro jistotu s tím, že v příštích letech se může opakovat, případně i v horší podobě. Letošní šťastné řešení srpnovým deštěm není pro příští roky nikde zaručeno. Po několika suchých týdnech jsme na déšť koukali málem jako staří Tuaregové z knih Saint-Exupéryho, jako na zázrak, který nemůže trvat dlouho.
Kdybych stavěl nový dům, tak by určitě ve sklepě nechyběla nádrž na dešťovou vodu určená ke splachování záchodu a možnému odběru na zalévání. Protože tuto variantu se nám nepovedlo zapracovat do plánu rekonstrukce, musíme pokračovat v tradičním zachytávání dešťové vody do nádob pod okapem. A sehnat další sudy.