Reklama
 
Blog | Karel Polanecký

Co se dá čekat od nového způsobu placení za elektřinu?

Když jsem si začátkem října přečetl v Hospodářských novinách článek o chystané změně tarifního systému pro odběratele elektřiny, popadla mě zvědavost, jak se úprava dotkne našeho vyúčtování.

Stránky Energetického regulačního úřadu mě na první pohled navnadily, že pátrání bude snadné. Rubrika Předsedkyně úřadu informuje veřejnost na titulní stránce webu měla na prvním místě článek  s názvem Nový tarifní systém v elektroenergetice od roku 2017, to slibovalo srovnávací tabulku pro dnešek a rok 2017 na dvě kliknutí. Smůla – předsedkyně úřadu mě informuje jen o tom, že „ERÚ neočekává navýšení cen“ a že „zákazníci a spotřebitelé mohou ušetřit“. To mě sice uklidňuje, ale chtělo by to nějaká čísla. Vzhledem k tomu, že pod připraveným štítkem Nová tarifní struktura není k nalezení žádná položka, budu si muset počkat.

Ale nedá mi to, abych si nezaspekuloval, co se skrývá pod obecnými formulacemi. Jako první z důvodů pro změnu tarifní struktury je uváděn rostoucí počet malých výroben pro vlastní spotřebu v domácnostech, které jsou současným systémem skrytě podporovány. Předpokládám, že jde o fotovoltaiku na střechách. Argument zní logicky – majitelé malých elektráren využívají připojení k síti, přičemž mají menší spotřebu elektřiny. Zavedení speciálního tarifu pro majitele fotovoltaických elektráren by bylo rozumnou reakcí na skutečnost, že někteří odběratelé jsou zároveň i výrobci. Ale měnit kvúli tomu tarifní strukturu úplně pro všechny, včetně těch, kdo žádný panel na střeše nikdy mít nebudou? Pravý důvod asi bude jinde.

Jako druhé vysvětlení pro potřebu změny tarifního systému uvádí ERÚ motivaci, aby odběratelé přizpůsobili požadavky na připojení, tedy nevybírali větší hodnotu jističe, než odpovídá jejich skutečným potřebám. Asi bude pravda, že hodně odběratelů má předimenzovaný jistič. A hodně jich o tom vůbec neví. Troufnu si tipnout, že více než polovina lidí hodnotu svého jističe z hlavy nezná (kdybych ji nedávno nepotřeboval kvůli půjčené míchačce na beton, tak taky musím jít nahlídnout do papírů). Ti, kdo o velikosti jističe při montáži rozvodů sami rozhodovali, dali prakticky všichni na doporučení elektrikáře, který instalaci prováděl. Kdo si vzpomene, jak se změnila všechna východiska, na která se elektrikář ptal a ze kterých vycházel?

ERÚ slibuje na rok 2016 informační kampaň, která vše vysvětlí. Nebylo by lepší místo PR agentury najmout vyškolené elektrikáře, kteří by velikost jističů při osobních pohovorech prověřovali a nabízeli řešení? Nechci podceňovat kvalitu informačních kampaní, ale nevím, jak dokážou oslovit naši sousedku, která koncem minulého století ovdověla? Vzpomene si „jak to tenkrát táta s tím elektrikářem domluvil“?

Nemůžu se zbavit dojmu, že ERÚ hraje na ruku energetickým společnostem, které (stejně jako mobilní operátoři) preferují paušální platby. Určitě se líp kalkuluje s platbou, jejíž výši uživatel nemůže svým chováním ovlivnit. Jímá mě podezření, že celá nová tarifní struktura bude znamenat hlavně navýšení fixních plateb a snížení ceny za spotřebovanou kilowatthodinu. I v případě, že bude změna udělaná aritmeticky férově, doplatí na ní domácnosti s podprůměrnou spotřebou. Ušetří lépe situované rodiny využívající klimatizace a bazény. Motivace k vyšší spotřebě elektřiny (další natočené kilowatthodiny se do částky na faktuře promítnou méně než dnes) se energetickým společnostem taky bude hodit – minimálně k odůvodnění investic do dalších zdrojů. Akce přímotopy z devadesátých let přeci nakonec zabrala.

Každopádně na kampaň ERÚ se těším, stejně jako na návštěvu sousedky, která se přijde zeptat, co jí to zase píšou.

Reklama