Reklama
 
Blog | Karel Polanecký

Dům a jeho stromy

Jsem jedním z těch, kterým nevadí, když teplota za letního dne překročí třicítku. Teplo mám rád a když se potřebuju ochladit, tak stačí vejít do domu, kde je běžně o deset stupňů chladněji.

Při dlouho trvajících vedrech vnitřní teplota pochopitelně roste, ale za posledních deset let, kdy máme vnitřní teploměr, ještě nepřekročila 27 stupňů Celsia. Na příjemném chládku v domě se určitě podílejí tlusté obvodové zdi (šedesátka) a izolace z ovčí vlny ve stropě. Nepochybně ale hraje roli taká jeden faktor, se kterým se dost těžko počítá – vzrostlé stromy kolem domu.

Ořešák přesahující hřeben střechy na východní straně domu, padesátiletá bříza na jihovýchodě a ovocné stromy a keře všude kolem. Vedle toho, že jsou příjemné na pohled (z každého okna se koukáme do větví), nám poskytují i příjemné prostředí za horkých dní. Neumím spočítat ani, jaký je jejich vliv na vlhkost vzduchu, ale i v letošním poměrně suchém roce ukazuje vlhkoměr stabilně přes 60 %, což za horkých dní není na škodu. A už vůbec nevím, jak bych nějakým vzorcem vyjádřil skutečnost, že ve stínu stromu je příjemněji než pod slunečníkem. Každopádně zkušenost, že ve vedru je nejlíp v hustém listnatém lese, se částečně přenáší i do zahrady.

Současný trend omezit výsadbu dřevin v zahradě na pár ozdobných keřů moc nechápu. Možnost trhat ovoce pár metrů od dveří je pro mě lákavá a poskytování chladného stínu beru jako příjemný bonus. Na druhou stranu chápu, že sousedům některé naše stromy vadí – hlavně na podzim, kdy padající listí nerespektuje ploty. Ale zatím jsem to vždycky ukecal na nějakou prořezávku (v deseti metrech celkem vzrušující).

Drvoštěp, který v Čapkově pohádce léčil bledou princeznu kácením stromů kolem zámku, by u nás zakázku nezískal. Naše stromy patří k domu a děti si i díky šplhání udržují zdravou barvu.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama