Reklama
 
Blog | Karel Polanecký

Nenápadný závod Tesly s ČEZ

Skvěle marketingově zvládnuté uvedení domovních baterií společnosti Tesla Energy na trh vyvolalo zajímavé diskuse, které většinou končí závěrem: dobrý posun, ale zatím se nic neděje.

Tento závěr je logický – zaplatit zhruba sto tisíc korun za možnost uložení sedmi kilowatthodin elektřiny, to není nabídka, která by vyvolala tlačenici zájemců. I v teoretickém případě, že by si zájemce o fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 3 kW dokázal díky akumulátorové baterii od Tesly všechnu elektřinu spotřebovat ve svém domě, nevychází prostá návratnost investice do celého systému pod 15 let. Při vší úctě k firmě Tesla Energy zatím nevíme, jak dlouho budou její baterie funkční. Kdo hraje na jistotu, nebude počítat s tím, že poměrně velkorysá desetiletá záruční doba bude faktickou životností výrazně překročena.

Jenže při pohledu na trend poklesu cen fotovoltaiky i akumulátorových baterií se mi zdá, že změna, kterou přibližují je důležitější než počet instalovaných systémů v tomto roce. Stratégové ČEZu, E.Onu i PRE tedy provozovatelů distribučních soustav si určitě všimli, že Tesla nabízí majitelům fotovoltaických elektráren výrobek zajišťující službu, kterou jejich síť zvládne levněji. Zmíněné firmy mají ve svém portfoliu také prodej elektřiny koncovým zákazníkům. Proč by nepřipravily speciální tarif „PV Standard“ a smlouvu o režimu dodávek a odběru? Modely hodinového net-meteringu v zahraničí fungují. Majitel mikroelektrárny a distributor elektřiny se dohodnou, za jakou cenu lze v různých časových pásmech elektřinu dodávat a odebírat. Vyúčtování je sice trochu složitější, ale princip se může vyplatit oběma stranám – v Itálii jej využívá půl miliónu elektráren.

Přínos vývoje a klesající ceny baterií Tesla je zejména v tom, že energetické firmy nemohou dlouhodobě provozovatele fotovoltaiky v klidu ignorovat nebo administrativně dusit. Samozřejmě, plně ostrovní systém odpojený od soustavy naštvaným majitelem fotovoltaiky by byl letos schůdný jen pro několik jedinců, kteří nemusejí koukat na investované statisíce. Ale při klesající ceně by jich za rok mohlo být pár desítek. A o kolik zákazníků by energetické firmy mohly přijít za pět či deset let?

Přijde-li ČEZ nebo E.On včas za provozovateli střešních fotovoltaických elektráren se zajímavou nabídkou ukládání přebytků ze slunečných dní, tak můžou počet zájemců o současné i příští výrobky typu Powerwallu výrazně omezit. Budou-li distributoři věnovat čas házení klacků pod nohy majitelům mikrozdrojů (z pohledu výrobce nechtěné konkurenci), tak výrobci akumulátorů závod o zákazníka za pár let vyhrají.

Hodně zajímavá situace nastane v případě výrazného rozšíření hybridních systémů využívajících vlastní akumulaci i připojení k síti. Pak by do hry mohl vstoupit i tarif „AKU Partner“, který by zvýhodňoval majitele akumulátoru, za poskytnutí volné kapacity provozovateli sítě. Díky rozvoji akumulátorových baterií se v příštích letech nebudeme nudit.

Reklama
Ve zkrácené verzi vyšlo na E15.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama