Reklama
 
Blog | Karel Polanecký

Proč ještě nemám na střeše solární kolektor?

Někdo by teď chtěl doma klimatizaci, někomu by se spíš hodil pořádný bazén. Náš dům díky stromům v zahradě a třiceticentimetrové izolaci stropu udržuje ve vedrech snesitelnou teplotu i bez chlazení. Bazén mi zas na plavání přijde malý a plochu zahrady radši využíváme na pěstování zeleniny a ovoce. Ale jedno zařízení bych doma  hodně chtěl: ohřev  vody pomocí solárního systému.

Pořídit teplou vodu za slunečných dní jen díky čerpadlu s výkonem 25 wattů (a u samotížných systémů dokonce bez čerpadla) místo dvoukilowattové topné spirály? To je ukázka techniky ve službách efektivnosti. Naopak – spalovat kvůli teplé vodě uhlí v teplárně ve dnech, kdy ji slunce ohřeje i v sudu pod okapem, to je nevyužití nabízených možností.

Při plánování rekonstrukce, jsme si ale jako prioritu určili opravu a zateplení fasády, takže osmdesát tisíc za profesionální solární systém teď uvolnit nemůžu. Sluneční ohřev vody ale v létě využíváme alespoň symbolicky: místo sprchování v teplé vodě chodíme plavat do několikahektarového rybníka, kde jsme pěšky za pět minut. Kolektory přijdou na řadu ve chvíli, kdy budeme mít zatepleno. Do té doby snad vydrží zděděný bojler a dlouhé léto.

Na střeše nemáme ani fotovoltaické panely, třebaže možnost být samovýrobcem elektřiny je pro mě lákavá. Mluvím o výrobě elektřiny pro vlastní spotřebu. Doba, kdy bylo možné produkci vlastní elektrárny výhodně prodávat, skončila v roce 2013. V současné době se fotovoltaika vyplácí jen tehdy, když majiteli nahrazuje elektřinu, kterou by si jinak musel koupit. Stále levnější fotovoltaické panely by elektřině od dodavatelů již mohly konkurovat, ovšem problémem zůstává drahá akumulace. Cena nových baterií posouvá náklady na systém na úroveň, kde o něm při svých příjmech nemůžeme uvažovat. Možnost kombinace fotovoltaiky s funkčním akumulátorem použitým původně v jiném zařízení, jsem zatím neprověřoval.

Reklama

I mikro je konkurence

Využití fotovoltaiky bez akumulace, která systém prodražuje, by bylo možné, ale záviselo by na domluvě s provozovatelem rozvodné sítě. Na první pohled se nabízí výměnný obchod (v anglicky mluvících zemí se mu říká net-metering) – malovýrobce dodává své přebytky do sítě a v době nedostatečné produkce svého zařízení si stejné množství odebere (případně menší množství, aby provozovatel rozvodné sítě za poskytnutou službu něco dostal). Provozovatelé rozvodných sítí ovšem tvrdí, že nevědí, co si s elektřinou vyrobenou v malých solárních zařízeních v době přebytku počít. Pravdou je, že provozovatelé sítí nemůžou podle zákona s elektřinou obchodovat. Na druhou stranu jde v případě ČR o dceřinné společnosti ČEZu či E.Onu, které ve svém portfoliu obchod s elektřinou samozřejmě mají. Při dobré vůli by se ČEZ Prodej a ČEZ Distribuce jistě mohly na společném postupu domluvit. Nemají ovšem zájem pomáhat mikrozdrojům, které jsou sice mikro, ale přece jen konkurencí pro jejich výrobní kapacity. Třeba se ale najde obchodník s elektřinou, který pro zákazníky s vlastním zdrojem připraví speciální produkt. Toho bych (na rozdíl od jiných podomních obchodníků) ze dveří nevyhodil.

Každopádně pro každého, kdo uvažuje o vlastním zdroji elektřiny, stojí za pozornost to, že v příštích měsících bude vláda a po ní parlament projednávat změnu zákona o podporovaných zdrojích energie. Doufejme, že výrobci pro vlastní spotřebu budou zbaveni povinnosti stát se podnikateli v energetice.

Zatím to tedy z pohledu postupně renovujícího domkaře vypadá, že po zateplení přijde na řadu solár na teplou vodu a aktualizovaný propočet možnosti malého fotovoltaického systému. Uvidíme, kam klesnou ceny (zatím klesají stabilně) a jak se změní podmínky ze strany distribučních firem a obchodníků s elektřinou.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama