Než se mi podařilo zmizet z doslechu, nešlo přehlédnout výrazné zastoupení spotů hrajících na strunu: „Zabráníme tomu, aby nám Brusel nařizoval nesmysly (případně zvrhlosti), udržíme nezávislost, rozum (případně morálku).“ Autoři těchto spotů se sice ve volbách výrazněji neprosadili, ale možná je to i tím, že osazenstvo hospod nestihlo během pátečního večera navštívit i volební místnost. Každopádně, naštvanost části obyvatelstva na různá nařízení Bruselu se nedá přeslechnout.
Neříkám, že z žádného bruselského pokusu o celoevropskou normu nemůže v regionálních podmínkách vzejít paskvil. Ale některá nařízení zvenčí nám s odstupem času můžou být ku prospěchu. Neodpustím si jeden příklad z devatenáctého století, kdy jsme podle dobových vlastenců úpěli pod rakouským jhem. Na území celé monarchie tehdy začal platit předpis, že v budovách určených pro pobyt lidí v zimních měsících musejí být při výstavbě osazena dvojitá okna. Umím si představit, jak nejeden truhlář, který tehdy dokázal vyrobit pouze jednoduché okno, posílal vídeňské ouřady ke všem čertům.
Fuel poverty – neznámý pojem
Na britských ostrovech se žádným podobným nařízením vídeňského mocnáře řídit nemuseli. Ale dnes musejí řešit problém, který je vynuceným tématem veřejných debat. Jmenuje „fuel poverty“ a originální název uvádím proto, že pojem „palivová chudoba“ u nás prakticky nikdo nezná (vyskytuje se převážně v českých článcích o britské fuel poverty). Jeho podstata spočívá v tom, že řada lidí si nemůže dovolit v zimních měsících udržovat ve svém bytě snesitelnou teplotu. Britské zdroje přičítají nedostatečně vytápěným domácnostem osm tisíc úmrtí za zimu. Problém řeší vláda, speciální výbory i univerzity. No, schválně: všimli jste si při návštěvě Velké Británie, v kolika domech jsou okna s jednoduchým zasklením?
Pradědo, díky
Evropskou směrnici o energetické náročnosti budov považuji za jeden z předpisů, které stojí za to naplňovat (nikoli oslabovat vyhláškami jdoucími proti jejímu smyslu, jak se to stalo v případě České republiky). Za kvalitní domy s minimální spotřebou energie nám potomci poděkují. Stejně jako já děkuji za to, že před více než osmdesáti lety byla v našem domě osazena špaletová okna. Jejich výměna vyžadovala minimální stavební úpravu a na původním návrhu jsme, s výjimkou využití dvojskel ve vnějších křídlech, nic neměnili. V roce 1930 už řemeslníci dvojitá okna bravurně zvládali a na to, že jde o důsledek vídeňského diktátu si nikdo nevzpomněl.
Když se včas naučíme stavět kvalitní domy s nízkou spotřebou energie, zapomeneme za pár let na to, že šlo o požadavek z Bruselu. A o potížích se zajištěním dodávek zemního plynu nebo s jeho vysokou cenou budeme uvažovat jako dnes o britské fuel poverty. Jako o problému někoho jiného.