Nepochybuji o tom, že program jako Nová zelená úsporám je dobrá cesta, kterou stát motivuje vlastníky domů k energeticky i ekologicky šetrnému vytápění. Díky dotacím se víc lidí rozhodne zateplit dům nebo vyměnit kotel. Zároveň je jasné, že program nelze nastavit tak, aby vyhovoval všem uživatelům. Přiznám se, že bych sám nechtěl mít na starost stanovení pravidel, která na jednu stranu spolehlivě zabrání podvodům a na druhou stranu svoji složitostí neodradí žadatele. Myslím si, že prevence podvodů je dostatečná. V případě složitosti procedury získání dotace si určitě řada žadatelů, stejně jako já, položí otázku, jestli jim to složité papírování stojí za to.
Kdybych věděl, že narazím na úředníka, který se bude přísně držet pravidel, tak žádost nepodám. Představa, že bych měl všechny připomínky k výkresům, výpočtům a vyjádřením vyřešit během osmi dnů, což pravidla požadují, by mě odradila. Stačila by dovolená nebo chřipka na stavebním úřadě nebo zaneprázdněnost projektanta (připomínky by mohl ve stejných osmi dnech vypořádávat několika dalším lidem, kterým zpracoval projekt) a žádost by včetně krásných a drahých příloh skončila v kontejneru na papír. Naštěstí z minulého roku nevím o nikom, komu by v odůvodněném případě Fond lhůtu pro doplnění neprodloužil. Každopádně na vstřícnosti úředníků bude úspěch programu dost záležet.
Pokud jde o technické podmínky přiznání dotace, nejvíce diskusí patrně vyvolá podprogram renovací rodinných domů. Rozmanitost stavebních řešení ale i stáří domů prakticky vylučuje, aby podmínky programu byly každému ušity na míru. Z pohledu rekonstrukce domu starého přes osmdesát let bych si pravidla představoval trochu jinak.
Žádný z podpůrných programů – počínaje Zelenou úsporám z roku 2009 – nepodporoval technická řešení pro poruchy statiky a vlhkého zdiva. Na první pohled je to logické – program je určen k podpoře zlepšování tepelně izolačních vlastností budov, do čehož stahování ani podřezávání zdí nepatří. Na druhou stranu bez provedení těchto opatření nemá smysl celkové zateplení domu dělat. Hydroizolace stěn se sice prováděly i u starších domů, ale po osmdesáti letech už zkřehlé lepence není radno věřit. Kdyby bylo možné do celkových nákladů na zateplení započítat i vyřešení problému hydroizolací starých domů, věřím, že počet zájemců by se zvýšil.
Úroveň dotace na zateplení domu (30 %, 40 % nebo 55 % nákladů) se podle pravidel řídí mimo jiné srovnáním výpočtové spotřeby před a po provedení úpravy. Aby žadatel získal nárok na nejnižší úroveň dotace musí dosáhnout úspory minimálně 40 %. Je jasné, že když jsme v minulých letech vyměnili okna, a provedli tepelnou izolaci stropů a podlah, tak na vyšší než 30% dotaci nedosáhneme. Myslím, že podobných domkařů je víc. Vzhledem k vysokým nákladům na zpracování projektu (jakkoli Nová zelená úsporám počítá s příspěvkem na projekt ve výši 10.000 korun) a běžné praxi „jestli nepotřebuješ papír, tak se na ceně domluvíme“ nabídka třicetiprocentní dotace tlačenici nevyvolá.
Není sporu o tom, že program typu Nové zelené úsporám musí hlídat kvalitu práce. Seznam odborných dodavatelů, kontrola projektové dokumentace a požadavky na stavební dozor jsou určitou formou záruky. Ale ve venkovském prostředí snadno zjistíte několika otázkami, co který řemeslník umí a jak kvalitní práci odvádí (a taky, jestli dělá, když ho nehlídáte, případně, jaké pije pivo). Kontrola, která funguje líp než certifikát.
Programu Nová zelená úsporám přeji úspěch. Kdybych bydlel v domě postaveném před třiceti lety, tak už ladím s projektantem detaily, abych měl žádost včas nachystanou. Ovšem jako uživatel postupně opravovaného starého domu budu zatím s projektanty jen nezávazně konzultovat, jestli se přidám k žadatelům.